| |
Karlovarští občané mají v živé paměti činnost a chování výstřední figury a
majitele fotografické živnosti v Karlových Varech Jaroslava Houfa, známého
pod přízviskem >>Fo-Fi-Fo<<. Jar. Houf záměrně upoutával pozornost
veřejnosti svým amerikánským zjevem a dovedl se jako fotograf vetřít do
společnosti význačných osobností z řad zahraničních i domácích lázeňských
hostů. Nejrůznější masové organizace ho zvaly a objednávaly na zhotovení
různých propagačních akcí. Zhotovoval mnohé fotomontáže, které měly
ukazovat na dobré příklady i nedostatky v budovatelské práci. Bylo
veřejným tajemstvím, že nejde o člověka s kladným poměrem k našemu lidově
demokratickému zřízení, který by chtěl svojí prací pomáhat výchově
občanů. Jeho způsoby v chování a vystupování se přehlížely, Fo-Fi-Fo si
počínal drze a hulvátsky jako pravý americký lovec senzací a žádná
neomalenost v dělání si reklamy mu nebyla dost výstřední. Zvláště si
získal >>popularitu<< u zbytků měšťácky zaostalých vrstev v Karlových
Varech. Je však také nutno přiznat, že i někteří funkcionáři se na jeho
způsoby dívali velmi shovívavě, přestože bylo zřejmé, že jde o člověka
s nepřátelskými názory.
Jeho neblahé působení
však již skončilo, když bezpečnostní a justiční orgány udělali za jeho
činností definitivní tečku. Dne 12.dubna 1954 odpovídal se Jaroslav Houf
se svým bratrem Františkem ze svojí nepřátelské činnosti. Před soudem byl
odhalen a usvědčen jako nepřítel našeho lidově demokratického zřízení,
když již po Ůnoru 1948 se svým bratrem udržovali styky s otevřenými
nepřáteli republiky, jako býv.mjr.Nechanským (odsouz.k trestu smrti) a
Vojtou Benešem. Poslechem zahraničního rozhlasu se oba utvrzovali
v nenávisti k republice a ve víře v násilný zvrat státního zřízení. Aby si
pro takový případ opatřili důkaz své oddanosti k buržoazii, rozhodli se na
jaře roku 1950 a znovu následujícího roku, že každý z nich bude na svém
pracovním úseku shromažďovat takové dokumenty, které by posloužili >>novým
držitelům moci<<. Houf záměrně fotografoval různé záporné jevy, jako
trosky domů, nedostatky v zemědělství a náhodné fronty před obchody, na
nichž chtěl ukázat neudržitelnost našeho zřízení. Kromě toho ve svém
tajném archivu ve své chatě v Tašovicích shromažďoval ve velkém
množství snímky a negativy podobenek příslušníků SNB. Podle
vlastního doznání chtěl po očekávaném převratu je předat
kontrarevolučním činitelům, aby se bezpečnostním orgánům mohli
mstít. |
|
Jeho bratr
František Houf, který až do září 1951 zajišťoval na ONV v Praze 6 jako
státní zaměstnanec majetek osob, uprchlých do zahraničí, nebo odsouzených
pro protistátní činnost, pořizoval si pro vlastní potřebu opisy úředních
dokladů. Ty pak předal ve značném množství svému bratrovi k uschování do
tajného archivu.
Nepřátelství Jaroslava Houfa ke každému demokratickému hnutí pracujících
bylo tak silné, že samotného Hitlera prohlašoval za >dobrodince německého
národa<< a podobně. Loňského roku natočil krátký film, v němž hanebným a
urážlivým způsobem se dotknul památky zesnulých státníků J.V.Stalina a
Klementa Gottwalda. Rafinovaným způsobem vytvořil film jako falešný
dokument, mající ukázat na >>bídu a hlad<< v naší vlasti. Tento zločinný
způsob je tím podlejší, že Houf použil pro natočení filmu svých vlastních
nevinných dětí. Již před tím v roce 1950 natočil za účasti pražského
jazzového dirigenta Karla Vlacha a dalších členů jeho orchestru krátký
film, jímž si tropil posměch z českého denního tisku. Film vrcholí gestem
jedné z osob, jak odhazuje Rudé právo a s nadšením si prohlíží americký
pornografický časopis >>Life<<. Asi o rok později promítal Houf tento film
některým členům Vlachova orchestru v šatně hotelu Moskva. Houf dostal také
od agenta Vařejky v září 1951 nabídku k útěku do zahraničí. Sám ji sice
nevyužil, avšak neučinil o tom hlášení bezpečnostním orgánům ani když se
z novin dověděl, že šlo o únos vlaku do západního Německa, připravený
nepřáteli republiky. Senát krajského soudu uznal Jaroslava Houfa vinným
trestnými činy, pro které byl obžalován a odsoudil ho k trestu odnětí
svobody na 3 a půl roku, jeho bratra Františka pak k odnětí svobody na 1
rok. Kromě hlavního trestu vyslovil soud zákaz pobytu v Karlovarském
kraji. Obvinění trest přijali.
Tak
skončila činnost výtečníka v amerikán-
ském rouše sensačkáře, který dlouho
otravoval naší veřejnost. Celý případ dokazuje, že náš pracující lid
s každým větším, nebo menším nepřítelem dříve či později se vypořádá.
JUDr Jan
DUŠEK, krajský prokurátor
|
|