Prapor národní stráže.

Bayreutská věznice v severním Bavorsku hostila vězně z celé Evropy nejvíce však Čechů.
Ti pracovali v 15 km vzdáleném městečku Creussen v tamním zbrojním závodě, montovala se
tam protiletadlová děla, pušky a mnoho jiných válečných potřeb. V závodě který vlastně postavili
vězňové jich pracovalo na 1000.  Žili tu za velmi těžkých podmínek  trápeni nemocemi, hladoví.
 
 

V sobotu 14.dubna 1945
byl tábor osvobozen jednotkou 3.americké armády. Osvobození vězňové se však dlouho neradovali,
Německé a maďarské jednotky se znovu zorganizovaly a začaly město dobývat zpět. Slabá americká
jednotka pod vedením kapitána Byui přijala nabídku a využila služeb a ochoty vězňů které podělila
zbraněmi a střelivem z továrny a začala kruhová obrana. Po třídenním boji zasáhli američtí
letci-hloubkaři a zneškodnily německé tanky. Železný kruh byl rozbit. Českým dobrovolníkům se
dostalo různých výhod a stali se členy americké armády jako >>Čs.nepravidelná jednotka Creussenn<<.
Starší člen jednotky Oldřich Zátka znalý anglického jazyka se stal prefektem města Creussenu.

Dne 7. května
bylo 50 mužů převezeno do Bayeureuthu a oblečeno do stejnokrojů SS.
Jednotka konala pořádkovou a strážní službu ve zcela vybombardovaném městě.



Dne 8. května
odjeli dobrovolníci z Bayeureuthu do Chebu kde střežili nádraží a poštu, vodárnu, plynárnu
a další. V chebské kavárně Walenstein obdrželi bývalí vězni propouštěcí listy a prozatímní
čs.víza která jim tehdy předal americký důstojník - (Čech). Byli mezi nimi i slovenští vojáci zajatí
při Slovenském národním povstání. Utvořil se polní prapor o třech rotách kterému velel major Fr.Vrkoč.

Dne 10. května
 po nástupu praporu major Vrkoč sdělil :
" V Karlových Varech vládne zmatek, páchají se zvěrstva, loupí se a vraždí. Hledám 40 dobrovolníků
z řad vězňů a 60 vojáků - Slováků, kteří by se nebáli udržet v Karlových Varech pořádek a bezpečnost."
 Ihned se přihlásilo 100 dobrovolníků. Cesta dvou autobusů pod vedením štkpt. Jana Šustra do Karlových Varů
byla strastiplná, dvakrát americké hlídky zavedly autobusy na shromaždiště zajatců a trvalo chvíli než
se vše vyjasnilo. V okolí Lokte se téměř autobusy zřítili do Ohře po špatné informaci německých obyvatel,
teprve po půlnoci kdy je propouští z Rybářské strany americká hlídka se setkávají na Chebském mostě s
Jožkou Kopeckým který je vítá s pistolí ve vztyčené ruce a kterého ČNV ustavil  posádkovým velitelem.
Celá výprava byla dopravena na místní policejní komisařství dřívější -gestapo-, kde byli pohoštěni a uloženi
ke spánku. Chebská výprava se stala hosty Českého národního výboru v Karlových Varech.
Budova karlovarské policie však byla nedostačující a malá k potřebě kasáren.
Npor. Stanislav Sedlák spolu s por.Lízalem si tedy vyhlédli jako novou kasárenskou budovu
bývalou německou obchodní akademii která sloužila jako lazaret pro osleplé německé vojáky.
Ti byli převezeni autobusy do náhradního lazaretu.
"Pohled na zmrzačené chlapce, se spálenými a znetvořenými obličeji, byl hrozný..."  vzpomíná St.Sedlák.
Budova byla vyčištěna a opatřena nápisem "Domov národní stráže".


 

                        
                        Velitel praporu
                        nadporučík v záloze Stanislav Sedlák

                           
Prapor vede por. Josef Lízal                            
vpravo přihlíží npor.St.Sedlák                           

Mužstvo bylo oblečeno do upravených obleků bývalých SS oddílů.
Po příchodu Rudé armády do Karlových Varů dne 11. května 1945 byly ihned navázány kontakty,
některé objekty začaly být střeženy spolu s ruskými strážemi. Styk s vojáky byl srdečný jen zřídka
docházelo ke sporům o bagáž nebo benzín a vždy se vše urovnalo při "pokurení". Mužstva obou
jednotek vydatně využívala koupelí ve vojenských lázních. Při náboru do Praporu byly často z
neznalosti přijaty i osoby nespolehlivé a často byly pak ze svazku zase propouštěni.
Prapor navštěvovali a domáhali se ubytování s jídlem různí přistěhovalci a "zlatokopové" kteří
však byli vykázáni. Dne 16. května zasahovala skupina o síle 32 mužů při požáru vagonů na Dolním nádraží.
 

Část praporu před Obch.akademíí.
 

V popředí npor.St.Sedlák, por. Jos.Stavinoha,
v pozadí bez čepice por. Jos.Lízal.

 Ještě 28. května 1945 !! přijel na Dolní nádraží pancéřovaný vlak osazený partyzány za účelem
obsadit město. Byla tam vyslána pohotovost o síle 31 mužů a po vysvětlení že město je dávno
obsazeno partyzáni odešli. Dále byly stráženy důležité objekty, sklady léčiv, pošty, nádraží,garáže, a pod.

Hotovostní četa.
Se psem velitel svob.Vojtěch Skoumal.
 

Na střelnici v Březové 25.května 1945.
Nejlepší střelci byli odměněni tabákem.
 

Do  23. května 1945 se prapor rozrostl na početní stav : 10 důstojníků, 3 aspiranti a 263 mužů.
Rozhodnutím posádkového velitele  mjr. Františka Uhra,
byl dne 1. června 1945 "Prapor národní stráže" rozpuštěn.
Členům Praporu byl vyplacen žold za 23 dní. Všichni odevzdali zbraně, oblečení jim bylo ponecháno.
Budova národní stráže byla i se sklady předána 3. června 1945.
Tím historie Praporu národní stráže skončila.