|
Karlovy Vary
- Dnes už to málokdo ví, ale část Karlovarského kraje, především oblast
Mariánské lázně, Františkovy lázně, Karlovy Vary a Jáchymov, se měla po 2.
světové válce stát samostatným celkem, třeba jako San Marino.
Existuje dokument, který navrhl Stanislav Segmüller, člen prvního Českého
národního výboru Karlovy Vary /1945/, organizaci vládní zprávy v navrhované
rezervaci světových lázeňských míst v nejzápadnějším výběžku Čech.
"Obvod s přirozeným centrem v Karlových Varech by odlišoval od státní
správy území mimořádné světové důležitosti, a to jak ve smyslu politickém,
tak i ve smyslu hospodářském," tolik preambule návrhu. Segmüller v květnu
1945 patřil k aktivním vyjednavačům, kdy cílem bylo zachránit Karlovy Vary
před zničením. V lázeňském území se objevil údajně na příkaz generála
Kutlvašra. Stmelil odboj a podle dalšího člena výboru Jaromíra Kytýře byl
sice labilnější povahy, ale úkoly plnil na sto procent.
"Odtržení lázeňského území a dosažení určité samostatnosti - to už je ale
jiná kapitola Stanislava Segmüllera,"tvrdí Kytýř a připomíná, že vládní
zmocněnec, jak sám sebe Segmüller nazýval, chtěl být v čele tohoto území.
Sběrna deviz.
V návrhu se uznává, že většina obyvatelstva této části země je
nespolehlivá, a je proto v zájmu státu, aby se zde netvořily národní
výbory, ale jen správní komise. Ve všech funkcích by měli být Češi, lépe
však lidé vracející se z koncentračních táborů. Segmüller si už v květnu
1945 uvědomoval světový význam lázní pro národohospodářskou politiku.
Kraji přisuzuje funkci sběrny drahocenných deviz. Hodnotí i průmysl a jeho
roli v mezinárodním obchodu. Mluví o "porculánu, o skle, o hudebních
nástrojích. Konstatuje, že všechny továrny, kde vznikaly tyto hodnoty,
jsou prakticky neporušeny a mohly by v krátké době zahájit výrobu.
Do území mělo být zahrnuto 13 tehdejších okresů - Aš, Cheb, Kraslice,
Falknov, Mariánské lázně, Teplá, Žlutice, Kadaň,Prosečnice, Jáchymov,
Karlovy Vary a Nejdek. Rezervace měla mít zvláštní politický statut
podléhající jedenáctičlenné speciální státní správní komisi, kterou by
jmenovala přímo vláda.
Autor nápadu byl zatčen.
Zvláštní byly i některé administrativní referáty zmíněných komisí. Komisař
pro věci vládní měl na starosti referenta přes tisk, propagandu, ale i
cenzuru. Soudní komisař kromě soudů řídil trestní tábory a nucené práce.
Zajímavá byla náplň úředníka, který měl zajišťovat válečné zločince a
starat se i o válečné mučedníky přicházející z koncentračních táborů a
vězení. Kuriózní návrh, který vznikl podle Kytýře na podzim roku 1945,
samozřejmě zapadl. Je víc než pravděpodobné , že to byl jeden z
podstatných důvodů, proč byl brzy na to Segmüller zatčen a obžalován. Jak
dále vše probíhalo, nevím. Byla to těžká doba, vše se poctivě utajovalo."
LUBOŠ ZAHRADNÍČEK |
